Běžný ELOX

Vlastnosti hliníku a jeho slitin

Rychlý růst výroby a spotřeby hliníku v posledních desetiletích, nemá ve světě obdoby. Odpověď, proč je tomu tak, je třeba hledat především ve vlastnostech hliníku a jeho slitin. Výhodné kombinace fyzikálních (např. tepelná vodivost), mechanických, chemických (např. odolnost vůči korozi) a technologických vlastností (dobrá schopnost k tváření za studena i za tepla), umožňují využití hliníkových materiálů téměř ve všech oblastech lidské činnosti.

Povrchová úprava hliníku – anodická oxidace

Anodická oxidace neboli eloxování je zajímavou povrchovou úpravou hliníku a jeho slitin. Tento proces anodické oxidace se používá ke zvýšení tloušťky a hustoty přirozené vrstvy oxidu na povrchu kovu. Na povrchu hliníkových součástí se průchodem stejnosměrného proudu vytvoří slabá vrstva oxidu hlinitého o tloušťce 5 – 40 µm, která má strukturu korundu. Je tudíž velmi tvrdá a otěruvzdorná. Při eloxování je možno díly zabarvit pomocí organických barviv do široké škály barev a dodat jim tak potřebný dekorativní vzhled. Závěrečnou fází u eloxování dílců je tzv. „utěsňování“, které probíhá jak ve studené tak i v horké lázni. Tím se docílí vysoké barevné stálosti a odolnosti proti korozi.

Cílem povrchových úprav je dosáhnout funkčního povrchu. Na povrchy jsou kladeny nároky, které materiál samotný nemůže splnit. Technologický postup výroby může návratně i nenávratně ovlivnit vlastnosti dílů. Eloxované povrchy zaručují ochranný účinek a nepatrné náklady na údržbu. Eloxování je příznivé životnímu prostředí, protože neprodukuje žádné těžké kovy ani jiné škodlivé a nebezpečné vedlejší produkty.

Eloxování – anodická oxidace hliníku a jeho slitin

Anodická oxidace – eloxování je proces, při kterém se elektrolýzou vytváří na povrchu hliníkových dílců vrstva oxidu hlinitého Al203. Tato vrstva je průhledná a velmi tvrdá – má strukturu korundu. Je otěruvzdorná a chrání povrch hliníkových dílců proti korozi. Dílce jsou při povrchové úpravě zavěšeny v eloxační lázni jako anoda – odtud anodická oxidace.

Povrch dílců před vlastní eloxáží se předupravuje. Za účelem odstranění mastných nečistot, které na povrchu zůstávají po předchozích mechanických úpravách, se provádí odmaštění v odmašťovacích lázních. Tyto lázně jsou slabě alkalické, aby nebyl při odmašťování příliš narušen povrch Al dílců.

Vzhledem k vlastnosti hliníku vytvářet na povrchu působením vzdušného kyslíku slabou vrstvu nevodivého oxidu, se provádí zpravidla moření. Moření se provádí rovněž za účelem sjednocení povrchu, aby po eloxáži byly dílce stejnorodé. Rovněž se provádí tzv. E6 moření v lázních s vysokým obsahem hliníku za účelem dosažení dekorativního saténového matu.

Po moření se na povrchu většinou vycementují některé legury např. Cu, Si a p. ve formě tmavé vrstvy. Provádí se proto tzv. vyjasňování v roztoku kyseliny dusičné nebo sírové se specielním přípravkem (např. ALFIDEOX). Tím se zároveň odstraní – zneutralizují – zbytky mořících a odmašťovacích lázní.

Vlastní eloxáž – anodická oxidace – probíhá elektrolyticky v lázni, jejíž hlavní součástí je kyselina sírová o koncentraci 180 g/l. Proudová hustota je 1,5 – 1,7 A/dm2, teplota lázně 18 – 20°C. V této lázni lze vytvářet vrstvy o tloušťce až 25 μm za 60 min. Po vytvoření eloxační vrstvy lze tuto vrstvu vybarvovat pomocí organických barviv nebo elektrolyticky ve speciálních lázních na celou škálu barevných odstínů. U naší firmy provádíme barvení pouze v lázních s organickými barvivy.

Protože vytvořená eloxační vrstva je pórovitá, je nutné pro dosažení dobré korozní odolnosti a barevné stálosti povrchu, tyto póry „utěsnit“. K tomu slouží tzv. sealing, který se provádí vyvařováním dílců v destilované nebo demineralizované vodě, případně za studena ve specielních lázních obsahující fluoridy a niklové soli.